|
|
Řešení konfliktů v partnerských vztazích v kontextu citové vazby a emoční regulace
SOUKUPOVÁ, Štěpánka
Bakalářská práce se zabývá problematikou řešení konfliktů v partnerských vztazích, na něž pohlíží perspektivou teorie citové vazby a emoční regulace. Teoretická část vymezuje obsah zmíněných konstruktů a prezentuje přehled dostupných empirických zjištění věnujících se této problematice. Praktická část ověřuje souvislosti mezi úzkostností a vyhýbavostí citové vazby, jednotlivými styly řešení konfliktů a strategiemi emoční regulace, proměnnými vzniklými z administrovaných dotazníků ECR-R-16 (Dotazník prožívání blízkých vztahů), RPCS (Relationship Partner Conflict Scale) a CERQ (Cognitive Emotion Regulation Questionnaire).
|
|
| |
|
|
Emoční inteligence a její srovnání u heterosexuálních a homosexuálních jedinců
Jelínek, Jakub ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Diplomová práce má za své ústřední téma v teoretické části emoční inteligenci a podává přehled o tom, jak se chápání toho konstruktu vyvíjelo od jeho explicitního etablování. Sumarizuje též dva významné modely emoční inteligence a ukazuje přehled existujících nástrojů pro její měření, což je následováno výčtem studií o souvislosti emoční inteligence s vybranými oblastmi lidského života. Zahrnuty jsou též možnosti rozvoje emoční inteligence. Praktická část analyzuje kvantitativním výzkumem individuální diference v úrovni emoční inteligence a to srovnáním její celkové úrovně mezi heterosexuály a homosexuály. Výsledky potvrdily, že existuje významný rozdíl v úrovni rysové emoční inteligence mezi homosexuálními a heterosexuálními muži a dále, že se heterosexuálové a homosexuálové od sebe odlišují v celkové emoční regulaci a v emočně-regulační strategii potlačování emocí. Replikována byla též zjištění, že ženy mají vyšší emoční inteligenci než muži a že jedinci posuzující se jako zdraví jsou emočně inteligentnější než ti, kteří se vnímají jako vážně nemocní. Klíčová slova: Emoční inteligence, emoční regulace, heterosexualita, homosexualita.
|
|
|
Emocionalita dětí, v jejichž rodinách probíhalo domácí násilí
Benešová, Klára ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šírová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá specifickou populací dětí, které byly ve své rodině vystaveny domácímu násilí. Teoretická část se soustředí na způsoby, jakými domácí násilí ovlivňuje emocionalitu a emocionální vývoj dítěte. Dále se zabývá problematickými aspekty emocionality, které mohou být touto traumatizující zkušeností narušeny. Tyto konkrétní oblasti byly vybrány na základě současných výzkumů, které se emocionalitou dětí vystavených domácímu násilí zabývají. Empirická část práce vznikla ve spolupráci s centrem Locika a kvantitativním a kvalitativním způsobem mapuje vybrané aspekty emocionality dětí. Jsou to především schopnost rozpoznávat emoce a schopnost emoční regulace, a to v kontextu celkového kognitivního vývoje.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Emoční inteligence a její srovnání u heterosexuálních a homosexuálních jedinců
Jelínek, Jakub ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Diplomová práce má za své ústřední téma v teoretické části emoční inteligenci a podává přehled o tom, jak se chápání toho konstruktu vyvíjelo od jeho explicitního etablování. Sumarizuje též dva významné modely emoční inteligence a ukazuje přehled existujících nástrojů pro její měření, což je následováno výčtem studií o souvislosti emoční inteligence s vybranými oblastmi lidského života. Zahrnuty jsou též možnosti rozvoje emoční inteligence. Praktická část analyzuje kvantitativním výzkumem individuální diference v úrovni emoční inteligence a to srovnáním její celkové úrovně mezi heterosexuály a homosexuály. Výsledky potvrdily, že existuje významný rozdíl v úrovni rysové emoční inteligence mezi homosexuálními a heterosexuálními muži a dále, že se heterosexuálové a homosexuálové od sebe odlišují v celkové emoční regulaci a v emočně-regulační strategii potlačování emocí. Replikována byla též zjištění, že ženy mají vyšší emoční inteligenci než muži a že jedinci posuzující se jako zdraví jsou emočně inteligentnější než ti, kteří se vnímají jako vážně nemocní. Klíčová slova: Emoční inteligence, emoční regulace, heterosexualita, homosexualita.
|
|
|
Emocionalita dětí, v jejichž rodinách probíhalo domácí násilí
Benešová, Klára ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šírová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá specifickou populací dětí, které byly ve své rodině vystaveny domácímu násilí. Teoretická část se soustředí na způsoby, jakými domácí násilí ovlivňuje emocionalitu a emocionální vývoj dítěte. Dále se zabývá problematickými aspekty emocionality, které mohou být touto traumatizující zkušeností narušeny. Tyto konkrétní oblasti byly vybrány na základě současných výzkumů, které se emocionalitou dětí vystavených domácímu násilí zabývají. Empirická část práce vznikla ve spolupráci s centrem Locika a kvantitativním a kvalitativním způsobem mapuje vybrané aspekty emocionality dětí. Jsou to především schopnost rozpoznávat emoce a schopnost emoční regulace, a to v kontextu celkového kognitivního vývoje.
|
|
|
Aspekty mateřské podpory a péče v zátěžových situacích - biologické a pěstounské rodiny
HESSOVÁ, Gabriela
Bakalářská práce se zabývá mateřskou podporou a péčí v situacích dětského stresu, konkrétně zdali je ovlivněna zvoleným rodinným prostředím. Teoretická část je věnována tématům jako je citová vazba, rodina a způsoby výchovy. Dále se autorka zaměřuje na pěstounskou péči a popis chování dětí přicházejících z dětského domova do rodin. V empirické části byly analyzovány polostrukturované rozhovory vedené s 8 matkami. Výzkumný soubor byl tvořen 4 matkami s vlastními dětmi a 4 matkami s dětmi v pěstounské péči. Byly zkoumány rozdíly týkající se zvládání zátěžových situací těmito dvěma skupinami matek. Výrazné rozdíly v užívání strategií matek mezi jednotlivými skupinami nalezeny nebyly. Byly zaznamenány vlivy podílející se na jejich výběru. Některé z nich jsou ovlivněny právě námi zkoumaným rodinným prostředím.
|
host ::
RSS.